Smrkové toulání
Marka Řeháčka a Jana Pikouse

Kniha volně navazuje na knihu Bukové toulání v Jizerských horách, kterou vydalo Nakladatelství Petr Polda – Toulavé čtení v roce 2023 a vytvořili ji stejní autoři. Celkově tvoří plánovanou trilogii, a to ještě společně s knihou Toulání Frýdlantskem - krajinou osamělých stromů. Všechna tři díla jsou inspirována tvorbou spisovatele Miloslava Nevrlého, který je zároveň i lektoruje. Autoři mu trilogií vzdávají hold, neboť je všechny silně ovlivnil a stál u začátku jejich vlastní tvorby. Zatímco Bukové toulání bylo vydáno u příležitosti Nevrlého devadesátin, Smrkové toulání vyjde v předvečer padesátin kultovní Knihy o Jizerských horách. 

Publikace Smrkové toulání popisuje jizerskohorské oblasti porostlé většinou smrkovými lesy, tj. především náhorní plošinu, jižní a východní svahy hor, Černostudniční hřeben a zčásti i polskou část za řekou Jizerou. Základním námětem by měly být proměny, kterými Jizerské hory prošly od roku 1976, kdy vypadaly ještě hodně podobně jako v časech rakousko-uherské monarchie, až do současnosti. Akcent bude kladen na rychlou zkázu hor v 80. letech 20. století, ekologickou katastrofu let devadesátých i následnou obnovu lesních porostů, která se dnes jeví jako úspěšná, jakkoliv křehká. Proměny tváře Jizerských hor budou komentovány i osobními příběhy autorů a fotografiemi či dalšími dobovými materiály, citlivě budou pojmenovány i některé jevy současnosti mající negativní dopad na horskou krajinu. 

Návaznost na Knihu o Jizerských horách bude zřejmá i začlenění kapitol, které budou reflektovat řadu stejných témat, ovšem doplňující původní informace i o proměny a současný stav – lesy, pomníčky, malíři a fotografové, vyhlídky a rozhledny, rašeliniště, voda a nádrže atd. Kapitoly budou prostřídány kratšími texty popisujícími proměny nejznámějších míst Jizerských hor – Jizerka, Kristiánov, Smrk, Nová Louka atd. Celkově je kniha pojata jako jakýsi lyrický průvodce krajinou jizerskohorských smrčin, zachycující paměť ohromné vizuální proměny těchto hor za posledních pět desetiletí. Snahou autorů je také jistá rehabilitace vnímání smrku v Jizerských horách.