Čtvrt století Toulavého čtení 1995–2020
Liberečtí knihotvůrci
V roce 2020 uplynulo čtvrt století od chvíle, kdy se na liberecké scéně literární a výtvarné tvorby objevili tři muži sdružení dnes do volného svazku zvaného Liberečtí knihotvůrci a publikující dnes pod společným názvem Toulavé čtení – fotograf Jan Pikous ml., výtvarník Petr Polda zvaný Ferdyš
a publicista Marek Řeháček.
Jan Pikous v roce 1995 uspořádal v Severočeském muzeu v Liberci svoji první výstavu fotografií nazvanou Pomníčky Jizerských hor. Ve stejné době
se síly Marka Řeháčka a Petra Poldy spojily s nakladatelstvím Kalendář Liberecka, pro nějž vytvořili první dvě drobné publikace o městě Hrádku nad Nisou a pomníčcích Ještědských hor. Pozoruhodným svorníkem v samých začátcích jejich tehdy ještě samostatných pokusů s tvorbou byl spisovatel Míla Nevrlý, který je nejen inspiroval, ale též jim osobně napomáhal.
Stejným zázemím, které pro Řeháčka s Poldou v začátcích představovalo nakladatelství Kalendář Liberecka, kde vycházely jejich publikace o krajině
a jejích náladách, byla pro Pikouse od roku 1996 redakce časopisu Jizerské
a Lužické hory, v níž působil. Na stránkách tohoto časopisu se také tvorba všech tří Knihotvůrců poprvé spojila. Řeháček s Poldou zde společně vytvářeli články o jizerskohorských lidových tradicích; a s Pikousem zase putovali za severočeskými lesníky a zaznamenávali jejich příběhy. Naopak
v Kalendáři Liberecka začaly s počátkem nového milénia zase vycházet pocitově laděné turistické průvodce s texty Marka Řeháčka a fotografiemi Jana Pikouse. Na stránkách Kalendáře navíc doposud každý měsíc vycházejí Řeháčkovy články o libereckých či jabloneckých zajímavostech ilustrované Petrem Poldou a vydávané i knižně.
Po celou dobu každý ze tří Knihotvůrců navíc „odbíhal“ tvořit i jinam –
Jan Pikous spolu s Otokarem Simmem a Petrem Kurtinem vytvářel srovnávací publikace Jizerské hory včera a dnes, Marek Řeháček se uchyloval k psaní fejetonů a povídek a Petr Polda nejčastěji prchal nejdál – na hudební pole, které rozechvíval svojí kytarou, basou a mandolínou.
Nová etapa jejich tvorby začala v roce 2011 a ovlivnilo ji přátelství Knihotvůrců s grafikem Pavlem Akrmanem, který již předtím do světa vypravoval některé knihy s fotografiemi Jana Pikouse. V Akrmanově nakladatelství Epicentrum pak vyšly dvě publikace o příbězích rozhleden Jizerských a Lužických hor. Na další rozvoj ve vydávání knih se tento grafický kreativec již necítil, a proto oba autoři přemluvili Ferdyše, aby si založil vlastní nakladatelství. V roce 2013 vzniká Nakladatelství Petr Polda, v něm momentálně realizují svoje tvůrčí rejdy pod vydavatelskými značkami draka a hospodského. Jádrem jejich tvorby jsou dnes optimistické knihy
o rozhledech a výhledech – ke knihám o Jizerkách a Lužičkách, přidali i ty
o rozhlednách Českosaského Švýcarska a Českého ráje; v přívalu naivního tvůrčího nadšení se chystají se ještě na Krkonoše, České Středohoří a možná
i Krušné hory. Skalní vyhlídky zviditelnili zatím v Českém ráji a Jizerských horách. Jejich společná záliba v navštěvování ostrova Rujána by v nejbližším období mohla být zdrojem drzosti vydat o tomto největším ostrově Německa vlastní publikaci… Ale ještě předtím snad vydají dlouho připravovanou knížku o tajemné a romantické Žitavě. Knihotvůrci jsou totiž především romantici a snílci v krajině utěšující.
Značky draka a hospodského
Společná bibliografie
