Knížka Příběhy skalních vyhlídek Českého ráje začala zcela přirozeně vznikat jako jakýsi očekávaný výsledek poznání autorů publikace
Příběhy rozhleden Českého ráje vydané roku 2018, že každý, kdo
prochodí Český ráj, sezná, že je to krajina skalním vyhlídkám zaslíbená.
A tak museli dohnat i pro ně překvapivý nedostatek, že žádná samostatná publikace o českorájských místech dalekého rozhledu doposud
nevznikla.
V knize o 240 stranách je popsáno, či v některých případech alespoň zmíněno, okolo šesti desítek vyhlídkových míst na skalách v překrásném území mezi Jičínem, Semily, Turnovem, Mnichovým Hradištěm
a Sobotkou. Najdeme zde tradiční a známé lokality jako je Zahrádka
pod Pantheonem, Vyhlídka Českého ráje v Prachovských skalách
či Mariánská vyhlídka, ale i zapomenuté vyhlídky Markovu, Seifertovu
či Liebiegovu. Klasické vyhlídky se zábradlím autoři doplnili i místy se zajímavým či zcela fascinujícím rozhledem – tak se v knize poněkud nesystémově objevuje i Vyskeř, Mužský či Tibetský altán
v Kacanovech.
K mnoha místům se podařilo dohledat údaje o vzniku, mecenáších
i osobách, po nichž byla vyhlídková místa pojmenována. Text Marka Řeháčka je tentokrát hojně obohacen i citáty z dobových knih a tisku, často knižně doposud nepublikovaných a běžnému turistovi tedy nedostupných. Vyprávění tradičně doprovázejí fotografie Jana Pikouse, který se zase snaží čtenářům ukázat nejen známé krásy skalních
vyhlídek, ale i jejich skvělou náladu v časech zimy či mlh, s nimiž
nebývá silný turistický zážitek obvykle spojován.
Kniha nemá ambici být ani encyklopedií vyhlídkových míst Českého
ráje, ani historickou monografií, vyčerpávajícím způsobem popisující vyhlídky jako zajímavý fenomén turistické infrastruktury přelomu
19. a 20. století. Navazuje v tomto směru na rozhlednovou řadu vytvořenou dvojicí Řeháček – Pikous (Příběhy rozhleden Jizerských
hor, Příběhy lužických rozhleden, Příběhy rozhleden Českosaského Švýcarska a konečně i Příběhy rozhleden Českého ráje). V dobové literatuře poctivě vybádané údaje o jednotlivých místech, popisy skal
a výhledů z nich i tady doplňují pocity autorů, jejich náhled na
jednotlivá místa a někdy trochu neskromně i na svět pod vyhlídkami.
V knize čtenář také narazí na onu úžasnou rozporuplnost turistického
využití krajiny, která je českými turisty od konce 19. století označována
za RÁJ. Od té doby sem míří doslova miliony výletníků a jednotlivá
místa v krajině, a vyhlídky patří k nejčastějším, jsou tak hojně navštěvována, až jsou přelidněna. Někomu to vyhovuje, protože návštěva krajiny je tak i dnes společenskou událostí, kde hraje důležitou roli
i vyladěné oblečení a dojem z něj. Jiní, často v podobě filosofujících trhanů, před těmi davy prchají do tichých míst mimo hlavní trasy
turistů. Autoři soucítí s oběma skupinami. O pocitech z přelidněnosti
i osamělosti krajiny je proto tentokrát velká část příběhů spojených
s vyhlídkami. Vzniká tak zvláštní turistický průvodce, snažící se
výletníky vést nejen mezi skalami, ale někdy lehce i životem poutníka.
Knihu Příběhy skalních vyhlídek Českého ráje vydává pod heslem
Toulavé čtení tradičně liberecké Nakladatelství Petr Polda a měla by sloužit všem výletníkům a milovníkům Českého ráje, kteří chtějí alespoň pár chvil v týdnu žít podle věty autora, napsané na samém konci jeho vyhlídkových příběhů: „Zdá se mi tedy, že výhled do širé krajiny
je jedním z největších léků na všechny bolesti duše a zárukou
dobré nálady.“
Marek Řeháček
